Kolem nuly můžeš běžet lehce a pohodlně, o dva stupně výš se v mokru a větru trápit. Rozhoduje, kolik tepla vyrábíš a kolik ho ztrácíš. Pochopíš, proč se mění tep, dech i práce svalů, a podle toho vybereš vrstvy, intenzitu a délku dnešního běhu.
Ráno máš klidový tep i HRV ve svém obvyklém rozmezí, ale lehký běh se vleče. Jindy hodinky doporučí odpočinek a ty se cítíš dobře. Vysvětlíme, co obě čísla znamenají, jak je správně měřit a jak je spojit se spánkem, únavou a průběhem běhu. Získáš postup pro rozhodnutí, kdy držet plán a kdy ubrat.
Běžec nosí v těle energii na desítky hodin běhu. Přesto mu na dlouhém běhu mohou po dvou, třech hodinách dojít síly. Tenhle paradox stojí za jedním z nejznámějších jevů vytrvalostního sportu: nárazem do zdi. Dostupnost sacharidů v něm často hraje hlavní roli, přidat se ale mohou i další příčiny únavy. Když pochopíš, jak spolu souvisejí zásoby energie, tempo a příprava, dokážeš riziko výrazného propadu snížit.
Dvanáct minut, změřená trať a jasný výsledek. Cooperův test ti ukáže, jaký běžecký výkon právě zvládneš, a umožní orientačně odhadnout VO₂max. Nauč se ho připravit, rozvrhnout a vyhodnotit. Tabulky ti pomohou s tempem a šestitýdenní plán s přípravou na další pokus.